close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Ochočování Pusíčka

14. dubna 2007 v 21:57 | Anniie |  O mé bývalé a nové činčilce
Nejsem žádný odborník ale jednu činčilku jsem si doma přecejen ochodčila. Můj Pusíček byl úúúplně plachý, a nenechal si šáhnout ani na ocásek. Vždy když jsem se ho pokusila chytit, začal prskat a naznačoval kousnutí. Původně patřil sestře, protože byla starší a já byla ještě malá na to abych se o něj mohla plně starat. Já jsem jí vždy jen strašně záviděla. Jednoho dne jsem ji přemluvila - svěřila mi Pusíčka do péče. Od té doby uběhly asi čtyři měsíce, a já jsem ho zkrotila jako beránka. Nejdřív jsem mu vymyslela takovou hru. Půjčila jsem siod mamky velký župan.Když zrovna běhal po chodbě tak jsem ho chytla, dala mu hlavičku k rukávu u županu, a on si tam vběhnul a prolézal. Dělala jsem to tak nějakou dobu a Pusíček si na to zvyknul. Bavilo ho to :). Později jsem si k němu lehla na zem když běhal po pokoji. Snažila jsem se ho nalákat na jeho oblíbené dobrůtky.Když to nešlo,nevzdávalajsem to.Skoušela jsem to tak dál,a dál.Za dlouhou dobu se pusíček docela naučil chovat a alepoň trošku mi důvěřovat. Dnes když ho zavolám, tak příjde bez řečí :). Jelikož měl Pusíček hodně špatné,,dětství", nikdy ho nikdo nedokáže ochočit na tolik, že by se nechal chovat bez toho aniž by se trošku škubal, ale myslím si že ani jiných činčilek které se bez nějakého toho škubnutíčka nechají chovat není zrovna nějak mooc. Zkrátka..chce to pomalé pohyby a trpělivost !! To je asi vše k mému ochočování ale jedno vám musím říct...
NIKDY TO NEVZDÁVEJTE !!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama